Aujezkyho choroba
Česká republika je v chovech domácích prasat (vepřového) prostá nákazy! Tedy krmení vepřovým masem je bezpečné. Dbejte tedy zvýšené opatrnosti při krmení divočákem! Pokud se přece jen rozhodnete ho krmit, vždy jej uvařte. Pokud vám myslivec nebo prodejce řekne že je maso kontrolováno, netýká se to ACH ale trichinely (svalovce).
Aujezkyho nemoc je závažné virové onemocnění způsobené virem zvaným suid herpesvirus 1 (SHV-1). Virus je vysoce nakažlivý pro prasata a může způsobit vážné neurologické problémy, které často vedou k úhynu. Je také nebezpečný pro psy, kočky a další masožravce, kteří mohou být infikováni konzumací surového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa obsahujícího virus.
V prostředí je virus relativně odolný – při pH 6-8 a 25°C přežívá 40 dnů, v mase při -20°C až +4°C přežívá 5 až 7 měsíců! Vůči dezinfekci je virus odolný středně. Je bezpečně ničen po desetiminutovém působení roztokem 2% chloraminu či 1% kvarterních amoniových solí. UV záření virus ničí poměrně rychle.
Při teplotě 70°C je SHV-1 inaktivován za 10 minut, při teplotě nižší než -35°C virus rychle ztrácí infekčnost. Opakované zmrazení a rozmrazení způsobí inaktivaci viru. Infekceschopný je virus v trávě cca 2 dny (dle teploty a UV záření). Při -8°C v zemi a trusu až 40 dnů, v mase až 7 měsíců.
Přenos infekce
Přirozeným hostitelem je prase. Mohou se nakazit savci (skot, ovce, kozy, kočky, psi, norci…) Koně se mohou nakazit vzácně. Člověk a primáti se nakazit nemohou.
V akutní fázi vylučují prasata virus cca 2 týdny. Infekční pro citlivé jedince jsou nosní sekret, sliny, mléko, moč, vaginální a prepuciální sekret (sekret pohlavních orgánů) i výkaly.
Přenos viru probíhá respiratorní či orální cestou, a to prostřednictvím kontaminovaného krmiva, stelivem, nástroji. Mezi prasaty je možný i pohlavní a transplacentární přenos.
Pro psa je infekce smrtelná!
K infekci psa dochází nejčastěji přímým kontaktem s virus vylučujícím divokým prasetem – sekrety či krví nebo kontaminovaným syrovým tepelně neopracovaným masem.
Klinické příznaky u psa jsou podobné vzteklině. Inkubační doba je ve většině případů 3–6 dní. K úhynu dochází do 96 hodin od projevení klinických příznaků onemocnění.
Klinické příznaky jsou z počátku nespecifické – všeobecné. Může se jednat o nechutenství, zvracení, deprese, nezájem o okolí, neklid, vokalizaci, předrážděnost, kousání do předmětů, slinění, křeč žvýkacích svalů. Dalšími klinickými příznaky jsou sebepoškozování vlivem extrémního svědění zejména v oblasti hlavy – uší či pysků tlamy. Dochází k olizování až maniakálnímu olizování, škrábání. Při obrně hltanu a tlamy dochází k výtoku slin z dutiny ústní, tvorby pěny u tlamy. Dochází k záškubům svalstva a paralýze.
Úhyn psů nastává do 24–48(–96) hodin od projevení prvních klinických příznaků.
Prevence onemocnění u prasat
U prasat je možná vakcinace, která byla V Československu prováděna do roku 1987, od r. 1988 je zakázaná. Česká republika je v chovech domácích prasat prostá nákazy! Domácí chovy je nutné chránit před zavlečením nákazy zejména prostřednictvím kontaminovaných předmětů, materiálu infikovaného od divokých prasat.
Prevence onemocnění u psů
Prevencí nakažení psů je podávání pouze dostatečně tepelně opracovaných živočišných produktů z divokých prasat! Vyvarujte se zkrmování tepelně neupraveného syrového či nedostatečně tepelně upraveného masa divokých prasat. Absolutně nevhodné a výrazně rizikové je ponechávání k požírání či cílené zkrmování vývrhů (jazyk, hrtan, průdušnice, plíce) z divokých prasat psy.