Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

SOUHLASÍM

Kategorie

Jak nakoupit?

Sdílejte

Parazité

.

Přírodní doplňky proti parazitům naleznete zde.

.

BARF A PARAZITÉ

První, co mnoho chovatelů psů a koček napadne při zmínce o krmení syrovou stravou je, zda se jejich mazlíčci nemohou při tomto způsobu krmení nakazit nějakými vnitřními parazity.
Všeobecně se dá říci, že trávící systém masožravců je velice odolný vůči napadení parazity. Už samotný žaludek má velice účinnou obranu v podobě velmi nízkého pH, což znamená, že je zde velmi kyselé prostředí. To parazity usmrcuje a proto většinou nemají šanci dostat se dál do střeva. U psů krmených syrovou stravou je pH v žaludku ještě nižšíprostředí o to kyselejší. Tento způsob ochrany proti parazitům je tedy výraznější.

Méně účinný je tento obranný mechanismus u štěňat a koťat a u zvířat nemocných čibřezích.
Zvířata, která mají oslabený imunitní systéma nebo trávicí problémy, mohou mít pH v žaludku vyšší a jsou proto k těmto infekcím náchylnější.
Další možnou „zradou“ je skutečnost, žeparazité (např. škrkavky) mohou vytvářet cysty ve tkáních – tyto cysty jsou v klidové fázi a nedají se zjistit ani vyšetřením trusu. Cysty se zaktivují při oslabení zvířete nemocí nebo při březosti a tím mohou zkomplikovat průběh nemoci. V případě březí feny nebo kočky dochází k nakažení mláďat přes placentu a později i mlékem.

Tímto se dostáváme k prevenci a léčbě těchto onemocnění. Jako u všeho, je základem prevenceVětšinou se doporučuje, aplikovat preventivní odčervení každé 3 až 6 měsíců. 
Na toto téma se často vedou různé polemiky. Někteří chovatelé a veterináři jsou zastánci pravidelného odčervení každé 3 měsíce. S přesně opačným názorem se setkáme u lidí, kteří mají více „přírodní“ myšlení – ti zase naopak neuznávají preventivní aplikaci jakýchkoliv léčiv a považují je za zbytečné až škodlivé. Tak jako všude, i zde je pravda někde uprostřed.

Ideální je, aplikovat léčiva účelně – až po zjištění, že jsou skutečně potřeba. K tomu slouží tzv.koprologické vyšetření trusu. Chovatel několik dní (zpravidla 3-4) sbírá exkrementy svého psa nebo kočky a ty pak veterinář vyšetří pod mikroskopem nebo je pošle za tímto účelem do laboratoře. Důležité je, sbírat trus opravdu několik dní – ne v každém exkrementu budou přítomna vajíčka parazitů a proto je lepší vyšetřit trus jako směsný vzorek z více dnů.
Na základě zjištění, zdali pes vylučuje vajíčka parazitů a případně jakých, se pak zvíře buď odčerví nebo ne. K odčervení slouží různá veterinární léčiva. Všeobecně jsou účinnější přípravky, které obsahují kombinaci dvou nebo tří účinných látek.  Přípravky pro odčervení psů a koček jsou k dispozici v podobě tablet, pasty, sirupu a nebo spot on přípravku (tzv. kapička, která se aplikuje na kůži mezi lopatky psa nebo kočky). 



Zásadou používání odčervovacích preparátů je použití dostatečné dávky (nikdy nedávat dávku nižší!) a střídání účinných látek, aby nedošlo ke vzniku rezistence parazitů na určitou látku.  Vzhledem k tomu, že parazité v tzv. tkáňové cystě nevylučují vajíčka do střeva a nejsou tedy detekovatelní koprologickým vyšetřením, je nutné nezanedbat odčervení březích a kojících samic a jejich mláďat! Fenu/kočku je vhodné, odčervit i při negativním koprologickém vyšetření týden před krytím a poté 1x po uplynutí 42. dne březosti (toto ošetření v době březosti je nutné konzultovat s veterinářem, protože některé přípravky jsou vyloženě nevhodné pro podání březím zvířatům).  Dále se pak matka odčerví již spolu s mláďaty ve věku 2 týdnů a poté opakovaně každé dva týdny až do jejich odstavu. U nových majitelů je pak vhodné odčervovat mláďata ještě ve věku 10 a 14 týdnů a poté ve 4, 5 a 6 měsích věku. Od půl roku stáří je již možné, buď podávat antiparazitární preparáty každé 3 měsíce nebo ve stejném intervalu nechat provést koprologické vyšetření a řídit se dle jeho výsledku.

Nyní se zaměříme na přenos parazitů. Kde se vlastně může náš pes nebo kočka nakazit vnitřními parazity?
- Častým zdrojem nákazy je právě jejich matka. Vlivem březosti se zaktivují cysty a matka tak nakazí svá mláďata.
- Další možností je nakažení z prostředí – tuto možnost nejsme schopni ovlivnit. Např. vajíčka škrkavek vydrží mráz až do -30°C a teploty až do +60°C, v prostředí tak vydrží i 5 let a představují tak riziko především na sídlištích a dalších místech, kde se venčí větší množství psů nebo koček na malém prostoru.

.

PARAZITÉ OSOBNĚ

.

Toxoplazmóza

Definitivním hostitelem tohoto parazita je kočka. Pes, stejně tak jako člověk může působit jako mezihostitel. Kočky se nejčastěji infikují z trusu jiných koček, pozřením hlodavce a nebo  pozřením masa s cystami. Může se vyskytnout v mase prasat, přežvýkavců i drůbeže. Při dnešním způsobu chovu hospodářských zvířat toto není příliš časté onemocnění. Maso a vnitřnosti je nutné nechat projít hlubokým zmražením na -20°C po dobu minimálně 3 dnů.

Neosporóza



Tento parazit se řadí mezi kokcidie a jeho definitivním hostitelem je pes. Mezihostitelem jsou býložravci, především skot, ovce, kozy a koně. Kočky jsou vůči neosporóze odolné. Není nebezpečné pro člověka.

Toxokaróza – napadení škrkavkami



Jedná se o nejčastější parazitární onemocnění psů a koček. Nebezpečné jsou především pro mláďata a oslabené jedince. Škrkavky migrují v těle a z trávícího traktu se dostávají i do plic a jater a zde mohou způsobit onemocnění. Přenos z matky probíhá od 42. dne březosti aktivací tkáňových larev a průnikem larev přes placentu a později mateřským mlékem. Tato infekce může vést i k úhynu mláďat. Vajíčky, která jsou vylučována trusem se mohou infikovat hlodavci a různá hospodářská zvířata. Pozřením masa těchto hostitelů se můžou nakazit další psi a kočky. Nakazit se může i člověk.

Ankylostomóza  – nákaza měchovcem

Parazit napadá psy i kočky, žije v tenkém střevě a migruje i do dýchací trubice. Přenos probíhá přes placentu i mlékem matky, parazit je schopen proniknout i přes kůži při jejím poškození a dále se pes nebo kočka nakazí pozřením masa mezihostitele – hlodavci, hospodářská zvířata. Možnost přenosu na člověka.

Trichinelóza – nákaza svalovcem



Svalovec parazituje u masožravců i všežravců a člověka. Může napadnout psa i kočku a z hospodářských zvířat využívaných ke krmení domácích mazlíčků nás nejvíce zajímá jeho výskyt u prasat, případně koní. K nakažení dochází pozřením masa s obsahem larev. Lavy se ze střeva dostávají do svalů a zde tvoří nebezpečné cysty. Pro kočky je trichinelóza nebezpečnější než pro psy, protože jsou více vnímavé. Vzhledem k tomu, že je toto onemocnění velice nebezpečné pro člověka, tak je v ČR vyšetřeno na přítomnost larev svalovce každé prase poražené na jatkách a myslivci jsou povinni, odevzdat vzorky na vyšetření i z každého střeleného divokého prasete. Pokud je na jatkách porážen kůň, je toto maso vyšetřeno na přítomnost svalovce také. U přežvýkavců, včetně volně žijících (např. srnčí zvěř) nemusíme mít ze svalovce obavu.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V článku byly shrnuty nejčastěji se vyskytující nákazy psů a koček parazitárního původu, kde v přenosu nákazy hraje roli krmení syrového masa. Samozřejmě se vyskytují i další parazité, ale jejich výskyt buď není tak častý, nebo je jejich přenos uskutečněn jinou cestou než masem (např. mezihostitelem tasemnice je blecha a pes se nakazí při vykusování blech ze srsti). U zdravých dospělých psů a koček by měla přítomnost kyseliny v žaludku vyloučit možnost nákazy. Abychom měli v tomto směru jistotu, je lepší zamrazit maso a vnitřnosti alespoň na -20°C na dobu 3-5 dnů než ho budeme krmit svým mazlíčkům. Jistá opatrnost je na místě při krmení masa z domácích porážek – toto maso není kontrolováno po poražení veterinářem, jako je tomu na jatkách a navíc mnoho menších chovatelů zvířat preventivně tato zvířata neodčervuje – kdežto ve velkochovech většinou ano.